Zdraví a bezpečnost

Proč se děti stále snaží zout své boty? Je to náhoda, nebo je to přirozené, že se chtějí zbavit nepříjemných, upnutých bot? 

Ortopedický průzkum dokázal, že zhroucená klenba a ploché nohy se vyskytují nejvíce u dětí z vyspělého západního světa. Vědci věří, že existuje přímá souvislost mezi nošením tradičních bot u malých dětí a špatným vývojem chodidla.

Při chození bosýma nohama se děti učí správnému sevření nohy a posilují svaly v klenbě chodidla. Bohužel není možné stále chodit bosky. Boumy jsou proto ideální řešení:

-          Chrání holé nožičky

-          Jsou flexibilní a nebrání volnému pohybu

-          Mají rovnou podrážku bez jakéhokoliv podpadku

-          Nekloužou

-          100% kůže je lehká a příjemná

-          Elastické obepínání kolem kotníku zaručí, že dítě boty nesundá

 

Ve zkratce: Kožené bačkůrky Boumy dávají dětem pocit příjemného chození „jako by byli bosky“ a přitom jsou nožičky chráněny veškerému nebezpečí, které na ně číhá.

BEZPEČNOST DLE EVROPSKé LEGISLATIVY

Viděli jste někdy dítě, které by si do pusy nestrkalo všechny věci, co mu přijdou do rukou? A? již hračky, oblečení, panenky, … nebo kožené botičky.

Nechceme, aby děti ocucávaly Boumy jako nějakou sladkost. Boty nejsou na jídlo, ale vysvětlete to dítěti. My jako prodejci a výrobci botiček Boumy se proto nejvíce zaměřujeme na bezpečnost.  Kůže,  ze které se botičky vyrábějí, je testovaná dle EU legislativy.

Pevné boty či capáčky ?

APMA je americká podiatrická společnost. APMA doporučuje chůzi nejlépe na boso či v capáčcích právě v prvních krůčcích batolat. Lidské chodidlo je jednou z nejkomplikovanějších částí těla, má 26 kostí a spoustu nervových zakončení. Chodidla dětí jsou velmi měkká a ohebná a proto větší zátěž může snadno nožičku zdeformovat. Dětské chodidlo roste velmi rychle. V prvním roce života chodidlo dosáhne téměř polovinu velikosti, kterou bude mít Vaše dítě v dospělosti. Proto specialisté považují první rok života za nejdůležitější čas pro rozvoj dětské nožičky. Chození na boso, ponožkách nebo capáčcích pomáhá chodidlům a svalům vyvíjet se přirozeně.V domácím prostředí botičky nejsou potřeba vůbec.

Výzkum Dětského zdravotnického centra v Connecticatu, USA vyvrátil dlouholetou domněnku, že první dětské krůčky jsou jen ploskonohé dupání a že je třeba sešněrovat dětskou nožičku do tuhé, kotníkové obuvi. Výzkum ukázal, že děti učící se chodit, našlapují stejně jako dospělí, t.j. kolébavým pohybem od paty ke špičce nožky. Výzkum dále objasnil, že dětské kotníky jsou od počátku velice stabilní a ne vratké, jak se do té doby předpokládalo, a tudíž nepotřebují zpevňovací obuv. Závěrem výzkumu bylo, dle vedoucí výzkumného týmu Sylvie Ounpuu, že nejlepší pro dětskou nožičku, která se učí chodit, je být naboso. Kanadská společnost pediatrů uvedla v publikaci Paediatrics & Child Health 1998; 3(5): 373 a znovu potvrdila v březnu 2004, že nošení tuhých, vysokých botiček v ranném dětství může mít dlouhodobý škodlivý vliv na vývoj přirozeného tvaru dětského chodidla.

K této problematice se vyjádřila i Mgr.Jitka Holubcová z Centra ucelené rehabilitace Roseta.
Volná hybnost nohy je jedním z důležitých aspektů, tím dalším, neméně důležitým hlasem PRO capáčky nejen v dětském věku je potřeba vnímání. Máme-li vhodně reagovat na změnu terénu, musíme cítit po čem jdeme. Tenká podrážka napomůže tomu, abychom i malou nerovnost včas pocítili a tím tvar nohy tomuto novému podnětu přizpůsobili. Je-li noha dlouhodobě zavřena v několika vrstvách ponožek a pevných bot, odnaučí se cítit a tudíž adekvátně reagovat. To platí i o vnímání teplot. Noha má sama velkou termoregulační schopnost. Dostává-li dostatečný trénink ve smyslu střídání teploty povrchu a prostředí, umí na ně také reagovat a tím se také sama zahřát.

Jaroslav Fešar, DiP., diplomovaný podiatr z Centra péče o nohy a tělo  a také předseda české pediatrické společnosti  reagoval na problematiku dětského obouvání ze svého profesního uhlu pohledu." Domnívám se, že mnohdy se v oblasti péče o nohy důležité zanedbává a podceňuje, a tam, kde by měla hrát fyziologicky přirozená (pod dohledem) forma vývoje hlavní roli se věnuje pozornosti neúměrně mnoho. Podíváme-li se na dítě, které chodí v hyperpronančním postavení hlezenních kloubů, nožičky vytáčí, špatně našlapuje nelze předpokládat, že se bez podpory podélné klenby ve správné obuvi se stélkou a fyzioterapeutických postupů noha srovná do ideálního postavení. Když jsou ovšem nožičky dítěte zdravé, vyvíjí se správně a jsou pod dohledem profesionála, není jediná překážka v doporučení capáčků Boumy, které plní svou funkci a nohu nijak negativně neovlivňuje v přirozeném vývoji."