Pevné boty či capáčky ?

Pevné boty či capáčky ?

Před rokem a půl  jsme začali distribuovat dětské capáčky Boumy na českém trhu. Po ročním působení jsme zjistili, jaký názor mají české maminky. V ČR stále přetrvává názor, že nejlepší pro dítě je pevná kotníčková obuv a to už od doby, kdy se batole začne stavět. V zahraničí se naopak klade důraz na chůzi na boso. Kde je tedy pravda?

Zde jsou výsledky našeho pátrání:

APMA je americká podiatrická společnost. APMA doporučuje chůzi nejlépe na boso či v capáčcích právě v prvních krůčcích batolat. Lidské chodidlo je jednou z nejkomplikovanějších částí těla, má 26 kostí a spoustu nervových zakončení. Chodidla dětí jsou velmi měkká a ohebná a proto větší zátěž může snadno nožičku zdeformovat. Dětské chodidlo roste velmi rychle. V prvním roce života chodidlo dosáhne téměř polovinu velikosti, kterou bude mít Vaše dítě v dospělosti. Proto specialisté považují první rok života za nejdůležitější čas pro rozvoj dětské nožičky. Chození na boso, ponožkách nebo capáčcích pomáhá chodidlům a svalům vyvíjet se přirozeně.V domácím prostředí botičky nejsou potřeba vůbec.
http://www.apma.org/MainMenu/Foot-Health/Foot-Health-Brochures-category/Learn-About-Your-Feet/Childrens-Feet.aspx

Další odborníci z oboru fyzioterapie kladou velký důraz na vazbu mezi zdravou dětskou nožičkou, zdravou páteří a benefity měkké obuvi na vývoj dětského chodidla.

Během vývoje dětské nožičky je důležité, aby kůstky, svalstvo, krevní cévy a nervy nožičky měly dostatek prostoru pro růst a rozvoj bez vnějšího omezování a tvarování. Jakmile se dě?átko staví a dělá první krůčky, svaly na chodidle přilnou k podlaze a prstíky se roztáhnou, aby pomohly dítěti lépe udržet rovnováhu a kontrolu nad pohybem. Pokud je pohyb nožky omezen tuhou, neflexibilni botičkou, prstíky se potřebně roztáhnout nemohou a ani svaly nožičky a kotník nezesílí natolik, aby udržely nožičku ve vzpřímené poloze.
Zdraví nohy je po celý život závislé na flexibilitě všech jejích částí, což se začíná vyvíjet již v kojeneckém období a pokračuje s dalším růstem. Pokud nosíme neohebné boty, naše kosti se nemohou volně pohybovat a výsledkem je deformující artritida.
Z pohledu fyzické rehabilitace je zdraví páteře spojeno se zdravím nohy. Nepoddajné nohy ovlivňují všechny klouby nad nimi, včetně páteřního kanálu. Mnohokrát je vychýlení pánve způsobeno deformací nohy  jako je například propadlá klenba či propadlé kůstky nártu. Každým krokem, který člověk udělá  přispívá ke stabilitě či nestabilitě celého pohybového ústrojí od nohy výše. A tento proces začíná s prvními krůčky dítěte.
Měkká obuv umožňuje nožičce dítěte přilnout k podlaze a přispívá k rozvoji stabilních kotníků a flexibilních nožních kůstek, což je základem pro správný vývoj kostí a svalů ve zbytku těla, obzvláště pak páteři. Vyrovnanost pánve a rovnost páteře jsou závislé na zdraví našich nohou po celý náš život a tento vztah začíná již v kojeneckém období.
Dr. Lisa C. Moore - Lékařka Fyzické Rehabilitace, Auburn, Kalifornie, USA
Výzkum Dětského zdravotnického centra v Connecticatu, USA vyvrátil dlouholetou domněnku, že první dětské krůčky jsou jen ploskonohé dupání a že je třeba sešněrovat dětskou nožičku do tuhé, kotníkové obuvi. Výzkum ukázal, že děti učící se chodit, našlapují stejně jako dospělí, t.j. kolébavým pohybem od paty ke špičce nožky. Výzkum dále objasnil, že dětské kotníky jsou od počátku velice stabilní a ne vratké, jak se do té doby předpokládalo, a tudíž nepotřebují zpevňovací obuv. Závěrem výzkumu bylo, dle vedoucí výzkumného týmu Sylvie Ounpuu, že nejlepší pro dětskou nožičku, která se učí chodit, je být naboso. Kanadská společnost pediatrů uvedla v publikaci Paediatrics & Child Health 1998; 3(5): 373 a znovu potvrdila v březnu 2004, že nošení tuhých, vysokých botiček v ranném dětství může mít dlouhodobý škodlivý vliv na vývoj přirozeného tvaru dětského chodidla. Stále populární je domněnka, že první dětské botičky musí stahovat kotník a mít pevnou podrážku. Opak je pravdou: čím méně bota tvaruje rostoucí dětskou nožičku, tím prospěšnější je pro zdravý, přirozený vývoj dětské nožičky.
(Footwear News Vol. 55, No. 32, 1999)

K této problematice se vyjádřila i Mgr.Jitka Holubcová z Centra komplexní péče Roseta.
Volná hybnost nohy je jedním z důležitých aspektů, tím dalším, neméně důležitým hlasem PRO capáčky nejen v dětském věku je potřeba vnímání. Máme-li vhodně reagovat na změnu terénu, musíme cítit po čem jdeme. Tenká podrážka napomůže tomu, abychom i malou nerovnost včas pocítili a tím tvar nohy tomuto novému podnětu přizpůsobili. Je-li noha dlouhodobě zavřena v několika vrstvách ponožek a pevných bot, odnaučí se cítit a tudíž adekvátně reagovat. To platí i o vnímání teplot. Noha má sama velkou termoregulační schopnost. Dostává-li dostatečný trénink ve smyslu střídání teploty povrchu a prostředí, umí na ně také reagovat a tím se také sama zahřát.

Jaroslav Fešar, DiP., diplomovaný podiatr z Centra péče o nohy a tělo  a také prezident české podiatrické společnosti  reagoval na problematiku dětského obouvání ze svého profesního uhlu pohledu. Domnívá se, že mnohdy se v oblasti péče o nohy důležité zanedbává a podceňuje, a tam, kde by měla hrát fyziologicky přirozená (pod dohledem) forma vývoje hlavní roli se věnuje pozornosti neúměrně mnoho. Podíváme-li se na dítě, které chodí v hyperpronančním postavení hlezenních kloubů, nožičky vytáčí, špatně našlapuje nelze předpokládat, že se bez podpory podélné klenby ve správné obuvi se stélkou a fyzioterapeutických postupů noha srovná do ideálního postavení. Když jsou ovšem nožičky dítěte zdravé, vyvíjí se správně a jsou pod dohledem profesionála, není jediná překážka v doporučení capáčků Boumy, které plní svou funkci a nohu nijak negativně neovlivňuje v přirozeném vývoji.